• Aktuality

Aktuality

14. dubna 2020

Dne 9. 5. 2020 jsme oslavili 75. výročí založení 3. interní kliniky.


Založení 3. interní kliniky bylo připravováno delší dobu, ale nakonec vznikla téměř náhodou. Její zakladatel prof. MUDr. Josef Charvát, DrSc., měl zcela jistě v roce 1945 postavení i zkušenosti, které by k ustavení nové interní kliniky vedly. Plánoval založení kliniky v budově fakultní polikliniky na Karlově náměstí, nicméně tehdejší doba byla dramatická a plná změn. Původní plány v prvních květnových dnech vzaly za své a místo toho dostal prof. Charvát za úkol obsadit I. německou kliniku prof. Jahna, ve které po odchodu německého personálu zůstalo několik českých zaměstnanců. Pro novou českou interní kliniku tak byly vybrány prostory v prvním patře průčelní budovy Všeobecné nemocnice, přibližně nad hlavní vrátnicí a vjezdem. (Tuto dramatickou dobu podrobně zaznamenává „Deník profesora Josefa Charváta z roku 1945“, který před časem vydalo nakladatelství Lidové noviny.) Později získal prof. Charvát rozsáhlé prostory tzv. Divizní nemocnice, bývalé jezuitské koleje. Dramatické události té doby dodnes připomínají dochované chorobopisy z května 1945, na nichž jsou přeškrtnuty německé hlavičky a místo toho je do nich rukou vepsáno „klinika prof. Charváta“ nebo „3. interní klinika“.


Tak začala rozsáhlá zdravotnická, pedagogická a vědecká činnost kliniky, jejíž chod a směřování významně ovlivnila především osobnost prof. Charváta. Jeho moderní dynamický přístup ke klinické medicíně přetrvává dodnes nejen na „jeho“ 3. interní klinice, ale i na pracovištích, která vybudovali jeho žáci nejen v ČR, ale i ve světě.


Kromě medicínského odkazu prof. Charváta stojí za připomenutí také jeho filosofické názory na společnost a její vývoj, které shrnul zejména v knihách Život, adaptace a stres a Člověk a jeho svět. Jako důležitý zdroj poznání dob předválečných a válečných a zejména období poválečného až do počátku 80. let jsou historiky stále citovány Charvátovy postřehy a hodnocení událostí v české společnosti, které zachytil ve svých denících.


Sedmdesát pět let 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN představuje dlouhou a bohatou historii, v níž vyniká řada úspěchů v oblasti praktické medicíny, lékařské vědy i zdravotnických inovací. Klinice na přelomu tisíciletí přibyl přívlastek 3. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu, nicméně toto pracoviště přijímá nejen nemocné s endokrinologickou a metabolickou problematikou, ale i s „běžnými“ interními chorobami.


Odborné a vědecké zázemí 3. interní kliniky, které se postupně vyprofilovalo směrem k diagnostice a léčbě tzv. civilizačních onemocnění, je obdivuhodné. Široký rozsah odborného a vědeckého záběru tohoto největšího interního klinického pracoviště VFN ilustruje jmenovitý přehled center a odborných skupin: Endokrinologické centrum, Diabetologické centrum, Centrum pro léčbu obezity, Centrum pro výzkum, diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze, Centrum pro léčbu srdečního selhání, Centrum preventivní kardiologie, Nutriční centrum a metabolická jednotka, Centrum pro závislé na tabáku, Osteocentrum, Centrum pro cévní přístupy, Centrum kardiovaskulární rehabilitace, Koronární jednotka, Metabolická výzkumná skupina, Ambulance pro těhotné kardiačky.


Kromě svého odborného zaměření je 3. interní klinika jedinečná také tím, že nejen za prof. Charváta, ale i za pozdějších přednostů prof. Pacovského a prof. Marka bylo toto pracoviště (a dosud je) líhní významných osobností českého zdravotnictví a vysokého školství. Osobností, které vynikaly nejen na poli vědeckém a v klinické medicíně, ale dokázaly ovlivňovat i společenský život. V současnosti je členem kolektivu kliniky dvacet profesorů a docentů (kromě emeritních), prorektor UK, předsedové celkem sedmi odborných lékařských společností (internistické, endokrinologické, obezitologické, tělovýchovného lékařství, Společnosti pro aterosklerózu, pro cévní přístupy a Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a nově také předseda České lékařské společnosti JEP) a více než dvacet dalších spolupracovníků zastává funkce místopředsedů, sekretářů či členů výborů lékařských a sesterských společností.



Sdílet na: